Šaty, co měla dívenka, jí vždy připomínaly pole. Nedá se říct, kdy se to začalo, ale její láska k přírodě a světu jakoby existovaly tak přirozeně jako sama příroda. Nevím, co vám napadá, když řeknu pole, ale hned vidím jarní trávy, zelený hmyz a čisté, světle-modré nebe. Jestli se podíváte do její očiček, tak hned pochopíte, jaké to bylo nebe. Snad takové, co nemá ani začátek ani konec.
A tak začíná malý příběh o malé ochránkyni přírody, nebo o té samotné přírodě, která je založena v každém z nás.
„Tati, koukej!!!“ říkala dívenka a ukazovala na velkého motýla, co seděl na okně a periodicky se snažil proletět přes sklo. Samozřejmě moc to nešlo, a tak odvážná ochránkyně přírody začala vymýšlet plán. První sázka byla na prst, který by sloužil jako větev, ale motýl moc nechtěl sednout na tak hezkou větev a k tomu, utlumený strachem, opakovaně se pokoušel projít sklem. Druhým pokusem byl list papíru, ale i ten se mu moc nelíbil, jelikož byl absolutně bezvýznamným pro motýla, který očividně nikdy ani nečetl, ani nemaloval, a tak využití papíru asi moc neznal.
A tak z bezpečnostních důvodů bylo zvoleno hledat lepší cestu.
„Nechte ho sedět, otevřete okno, a motýl sám odletí, až bude chtít a moct,“ řekla moudře maminka, a tak bylo rozhodnuto nechat motýla na pokoji.
„Oblékni si šaty a půjdeme se projít,“ pokračovala maminka.
Dívenka si oblékla oblíbené šaty a přišla do okénka se podívat na motýla, který stále seděl u okna.
„Neodletěl, on stále tu!“ radovala se holčička tak nádherné společnosti.
V tu samou chvíli motýl zamával křídly a poletěl. Jenže cesta ven mu asi připadala méně milá než nádherné jarní šaty. A tak šaty dostaly nádhernou ozdobu v podobě nádherného motýla.
„On sedí na mně,“ lekla se ze začátku ona, ale po chvíli přemýšlení řekla: „Tak on půjde na procházku se mnou!!!“
Za několik minut dívenka, šaty a motýlek byli venku. Nádherné letní sluníčko ohřívalo pokožku a všude vonělo teplem. Motýl zamával křídly. Za chvíli se ztratil v listech a trávě, zanechav za sebou teplou vzpomínku.
„Já jsem ochráncem přírody!“ řekla ona a s ní společně jarní šaty a sama příroda.
